Bodnutí hmyzem

Stalo se vám už někdy, že vás bodla včela nebo obtížný hmyz? A právě v létě, v tom nejkrásnějším a nejteplejším období, jsou taková bodnutí nejčastější. Proč může někdy hrozit dokonce náhlá smrt a jak zabránit kritické komplikaci?

Bodnutí hmyzem je v naprosté většině případů malá bodná ranka, spojená s nepříjemně palčivým pocitem a přechodným zčervenáním a otokem.

Všichni jsme nepochybně byli mnohokrát poučeni, že dětem je vhodné palčivost zmírnit např. okamžitým nanesením speciálního gelu a odvedením jejich pozornosti do doby, než se obtíže zmírní až vymizí. Ale přesto jsou případy, kdy může být průběh úplně jiný. A na ten máme být raději vždy připraveni.

Otok

Může vzniknout postupně narůstající palčivý otok - kolem kotníku, na hýždi, na tváři. Trvá až několik dnů a dokonce jej mohou provázet drobné podkožní krevní výronky v okolí. Není spojen se zvýšenou teplotou nebo s infekcí. Je důsledkem působků, které hmyz zanesl do ranky. Působí rozšíření cévek, ovlivňují místní krevní srážlivost a jsou obrazem určité lokální přecitlivělosti.

Nejlépe poslouží chladný obklad přibližně na 6 hodin, vyměňovaný asi po 30 minutách, vždy s krátkou přestávkou. Jestliže obtíže neustoupí do druhého dne, popř. se otok zvětšuje, je vhodné vyhledat lékaře. Často je účinné podání antialergicky působícího přípravku. Dalšímu rozvoji alergické reakce zabrání podání tablety nebo dokonce injekce, kterou sám určí lékař. Sníží se tím pravděpodobnost závažné alergické reakce při možném příštím setkání se stejným druhem bodavého hmyzu.

Co je nebezpečné

Příhody mohou však být i závažnější. Právě proto si máme umět s nimi poradit co nejdříve po jejich vzniku, než se jejich rozvoj stane pokročilým.

Vícečetný nálet vos z jejich hnízda nebo mnoho včelích žihadel, zvláště na hlavě a krku, mohou u dětí i u dospělých drobnější konstituce mít vážné toxické účinky na celý organismus. Projeví se nejen místním až znetvořujícím otokem s palčivostí, se strachem, s nevolností až zvracením, závratí, s výkyvy krevního tlaku, někdy i se zmateností, ztrátou rozumného náhledu a neklidem.

První pomoc má být pohotová. Přiložíme chladný obklad na postiženou oblast. Uložíme do polohy vleže, neponecháme na slunci a v horku. Lze dát popíjet po doušcích minerálku nebo ředěný džus. Jestliže se začnou objevovat výše uvedené příznaky, žihadel byl větší počet, je nutné lékařské ošetření. Postup se vztahuje zejména na děti, na starší a nemocné, popř. vyhublé osoby, na všechny s poruchou vědomí, se slabostí, zhoršeným viděním se zatmíváním, s pocitem kolapsu. Příznaky se objevují již do 10 - 15 minut a mají postupně se zhoršující ráz. Studený obklad zpomaluje vstřebávání, a tím omezuje i množství kolující toxické látky. Průběh má zpravidla příznivý, šťastný konec, i když prožitek je velmi nepříjemný a zůstává poučením pro budoucnost.

Ohrožení života

Dva momenty mohou náhle a rychle ohrozit život. Okamžitý, jednoduchý a rozhodný postup má naopak cenu záchrany života.

Jedním z nich je bodnutí s žihadlem do jazyka nebo do sliznice hltanu vosou, kterou lze spolknout nebo téměř spolknout s nepozorným lokem sladké limonády.

Jsou popsány případy, kdy byla při žízni vosa spolknuta tak rychle, že žihadlo stihla vpravit až do jícnu těsně před tím, než ji tekutina spláchla do žaludku. Takto postižený si snad ani neuvědomil, že vosu spolkl. Narůstající palčivá bolest za hrudní kostí a mezi lopatkami jej donutila vyhledat lékařskou pomoc především ze strachu, že by se mohlo jednat o srdeční infarkt. Teprve prohlídka jícnu a žaludku objevila vosu v žaludku a zánětlivé místo v jícnu. EKG bylo v pořádku, obtíže ustoupily a vše skončilo jako kuriózní případ. Ale ne vždy může takový příběh dopadnout dobře.

Nejčastěji je vosa ještě hbitá a žihadlo postihne ústní dutinu. Zde snadno vznikne otok, který může zanedlouho velmi omezit dýchání. U dětí bývá překážka dýchání ještě závažnější než u mladých dospělých. Ve všech případech je důležité vyhledat lékaře.

Jak pomoci

Postiženého posadíme s pohodlně opřenými zády. Kolem krku dostane studený obklad. Do úst nastříkneme opakovaně nosní kapky, kterými si běžně při rýmě snažíme zprůchodnit nos. Dáme cucat kousky ledu z mrazničky nebo nabídneme alespoň studenou vodu k opakovanému vyplachování úst. Prsty nebo držadlem lžíce opakovaně stiskneme a vždy chvilku takto podržíme jazyk, aby se otok nerozrůstal a aby v ústech zůstal dostatečně velký průchod pro vzduch. Pokud se tím podaří překlenout prvních 30 minut, je další průběh již zpravidla příznivý. I lékařská první pomoc postupuje obdobně, i když s odborným vybavením.

Kritické stavy

Nejtěžšími příhodami, které jsou spojovány s vysokým rizikem náhlé smrti, jsou rychle se vyvíjející kritické stavy, založené na alergii. Přitom se vůbec nemusí jednat o osoby, které v předchozí době či v dětství alergií trpěly. Častější jsou příhody, kdy jde o opakované žihadlo od téhož druhu hmyzu. Alergie je společná na žihadlo vosy nebo sršně a včely nebo čmeláka - mezi oběma skupinami se nekříží. Nedá se ale vždy, a to zvláště u dětí, s jistotou určit, od které skupiny žihadlo pochází. Je pravda, že včelí žihadlo bychom mohli vidět, a v tom případě je třeba je co nejdříve vytáhnout. Alergická příhoda může vzniknout i po jednom žihadle v kterékoli oblasti těla.

Co hrozí při alergii? Co ohrozí život?

Jak poznáme včas varovné příznaky a co je třeba učinit?

Může vzniknout otok hlasivek a hrtanu - zúží se hlasivková štěrbina. Často začnou nejdříve svědit oči a zčervenají, víčka bledě otékají. Je slyšet dráždivé suché pokašlávání, změněný drsný hlas, připojí se hvízdavé dýchání. Nelze vyloučit, že do 10 - 15 minut bude dýchání namáhavé, vznikne dušnost, v tváři bude zřejmý strach z nouze o vzduch a kyslík.

Co nejdříve přiložíme studený obklad kolem krku, posadíme s opřením zad, předloktí i nohou. Můžeme zkusit z plastové lahvičky vstříknout až dozadu do otevřených úst vějíř přípravku proti otoku nosní sliznice, např. Nasivin. Alergici mívají u sebe Dithiaden nebo jiný přípravek. Podáme od 1 2 tabletách se zapitím asi 50 - 100 ml chladné, nikoliv úplně ledové vody nebo čaje. Samozřejmě zavoláme záchrannou službu.

Anafylaktický šok

Nejzávažnější je šok, založený na alergii - anafylaktický šok. Jeho předpokladem jsou specifické protilátky IgE a jeho zhoubnými nástroji je náhlé uvolnění velkého množství histaminu i dalších, pomaleji, ale toxicky účinných látek. Na rozdíl od předchozí skupiny vznikne i po jediném žihadle, i po žihadle vosy, která v rance nic neponechá.

Závažnost tkví v náhlém povolení cévních stěn, ve zvýšení jejich propustnosti; v přesunu tekutiny z cév do střeva, do podkoží. Krevní tlak se zhroutí. Často se připojí zúžení průdušek, klesne zásobení kyslíkem.

Průběh těžkého anafylaktického šoku bývá charakteristický: Často vznikne nucení na stolici, může být provázeno i náhlým, nezvladatelným průjmem. Vede pocit slabosti, závratě, nucení na zvracení. Postižený při strmém poklesu krevního tlaku zbledne, dýchání je přerývané. Náhle upadne. Je pomalý v myšlení, rychle ztrácí vědomí.

Na závěr mi nezbývá nic jiného než dodat, abyste na sebe a své děti dávali velký pozor. Takové vosy vám mohou v letních měsících výrazně znepříjemnit poklidný oběd venku na zahradě. A ještě něco - nikdy se nezdráhejte vyhledat lékařskou pomoc!

Autor: Rachel

BODNUTÍ HMYZEM článek 2

Setkání s (nejen) bodavým hmyzem se v letních měsících prakticky nedá vyhnout. Zejména při pobytu v přírodě je proto nutné s touto eventualitou počítat. Ačkoliv se obvykle jedná o banální záležitost, není na místě hmyzí bodnutí podceňovat. V případě alergických reakcí může takové nevinné žihadlo způsobit i život ohrožující stav.

Zástupců bodavého hmyzu je celá řada. V našich zeměpisných šířkách se zpravidla setkáváme s řádem blanokřídlých (hymenoptera). Čeledí, která v tomto případě nejčastěji přichází do kontaktu s člověkem jsou sršňovití (vespidae), například sršeň či vosa a včelovití (apidae), zahrnující včelu a čmeláka. Pro tento létající hmyz je typická přítomnost jedového aparátu. Člověka jako hostitele využívají zejména zástupci dvoukřídlých (diptera), ke kterým patří kupříkladu komár, nebo ovád.

„Jedovatý“ hmyz

Z poštípání hmyzem, který při útoku vpravuje do těla napadeného jed, panují všeobecně větší obavy, než je tomu u hmyzu sajícího krev. Ačkoliv množství jedu, které se při bodnutí dostane do lidského organismu je velmi malé, při mnohočetném bodnutí, nebo v případě silné alergie na tento jed, hrozí vážné komplikace. V České republice se vyskytuje několik druhů bodavého hmyzu, který disponuje jedovým aparátem. Jsou to zejména: vosa obecná (paravespula vulgaris), vosa útočná (paravespula germanica), sršeň obecná (vespa crabro) a včela obecná (apis mellifera). Jedový aparát, který nacházíme pouze u samiček těchto druhů hmyzu, se skládá ze tří částí a to: z jedového váčku, jedových žláz a žihadla. Za normálních okolností představuje žihadlo orgán sloužící k transportu jedu do těla kořisti a její následná paralyzaci způsobené účinky jedu. Zároveň, a to platí i pro střet s člověkem, jde o obrannou „zbraň“ používanou v případech ohrožení. Samotný jed slouží v tomto případě též jako komunikační prostředek. Je –li například ohroženo hnízdo, vosa, která zpozoruje nebezpečí okamžitě uvolní část svého jedu do ovzduší. Tento poplachový signál jsou schopní velmi rychle zachytit další jedinci společenství a vyrazí proti zdroji ohrožení. I neúmyslným jednáním může tímto způsobem dojít k napadení člověka větším množstvím bodavého hmyzu a k mnohočetnému poštípání, které může být, zejména u dětí, velmi nebezpečné. Na rozdíl od včely, jejíž žihadlo je opatřeno zpětnými háčky a po jeho použití daný jedinec umírá, u sršňů a vos tyto háčky nejsou přítomné, takže mohou způsobit několik bodnutí. Ačkoliv složení jedu se u různých druhů částečně liší, jeho účinky jsou velmi podobné. Samotný jed je svým složením velmi zajímavý.

Složení jedu

V zásadě lze říct, že v každém jedu zástupců čeledi sršňovitých nalézáme tři základní složky.

1) Biogenní aminy a aminokyseliny – V jedu vos byl z této skupiny látek nalezen serotonin, histamin, tyramin, adrenalin, noradrenalin a dopamin. V jedu sršně navíc i poměrně značné množství acetylcholinu. Svým působením odpovídají biogenní aminy za vznik bolestivé reakce při bodnutí. Krom toho se mohou, zejména histamin, jehož působením dochází k rozšiřování cév, podílet na rozvoji šoku. Histamin a serotonin vznikají z aminokyselin – tryptofanu a histidinu -, které slouží k znehybnění kořisti. V případě člověka samozřejmě k paralýze v klasickém případě pobodání nedochází.

2) Polypeptidy (kininy a mastoparany) – Kininy působí podobně jako histamin, působí na cévy a stěny krevních kapilár, cévní tekutina pak proniká do řídkého pojiva, zároveň způsobují vznik mikrotrombů. V obvyklých případech se objeví pouze lokální reakce, vznikne otok v okolí místa vpichu a objevuje se zarudnutí, způsobené překrvením.

Mastoparany způsobují rozpad červených krvinek a vyplavují histamin z mastocytů. Tento princip působení se podílí v závažnějších případech na vzniku brzké alergické reakce.

3) Enzymy – v jedu zastoupené vysokomolekulárními proteiny, mají značné antigenní vlastnosti a rovněž se podílí značnou měrou na alergické reakci. K urychlení průniku složek jedu do místa vpichu a jeho okolí slouží hyaluronidáza. Dalším enzymem přítomným ve vosím jedu je fosfolipáza A2, která mění propustnost buněčných membrán, podílí se na rozkladu červených krvinek, poškozuje mitochondrie apod.

Jed blanokřídlého hmyzu všeobecně je velmi silným alergenem. Člověku, který vůči tomuto jedu nevykazuje vážnou alergickou reakci, většinou bodnutí nezpůsobí téměř žádné problémy. Bolest i otok, který v místě vpichu vzniká, většinou odezní během pár dní. U vícečetného poštípání je již situace vážnější, zejména u malých dětí a lidí drobnější konstituce. V případě alergie představuje vážné nebezpečí třeba i jediné žihadlo a hrozí tzv. anafylaktický šok a ohrožení života.

Reakce na bodnutí a první pomoc

Nejbanálnější případ představuje jedno, nebo pouze pár bodnutí u zdravého dospělého člověka bez výskytu alergické reakce. V takovém případě se nejedná o nic závažného, pokud se nedostaví jiné příznaky než adekvátní bolest v postiženém místě a vznik drobného otoku. Pro uspíšení úzdravy postačí přiložení studeného, nebo octového obkladu na postižené místo. Stejným způsobem lze použít třeba i plátek cibule, pokud nejsou po ruce jiné prostředky. V případě včelího bodnutí je ještě před samotným ošetřením třeba vyjmout z rány žihadlo, nejlépe pinzetou, nebo vyškrábnout jej nehtem tak, aby nedošlo k jeho stisknutí a uvolnění dalšího jedu do místa vbodnutí.

Vážnější situace nastává ve chvíli, kdy je bodnutí lokalizováno v oblasti krku, dutiny ústní, jazyka, nebo jícnu. (Může se stát, že je vosa omylem pozřena společně s potravou nebo nápojem). Pokud dojde ke vzniku otoku, hrozí nebezpečí zablokování dýchacích cest. V rámci první pomoci je potřeba v poloze vsedě postižené místo chladit. Na krk přiložit ledový obklad, případně vložit do úst kostku ledu, nebo alespoň vyplachovat ústa chladnou vodou. Následuje rychlé vyhledání lékařské pomoci. Hrozí udušení a ve vážných případech je na místě chirurgické otevření průdušnice.

Při mnohočetném pobodání může již být množství jedu v těle tak vysoké, že hrozí vážné nebezpečí. Smrtelnou dávku jedu představuje v závislosti na druhu hmyzu a jiných faktorech přibližné tři sta žihadel. Větší ohrožení představuje z pochopitelných důvodů vícečetné pobodání pro malé děti a lidi drobnější postavy. Záhy vzniká velký místní otok a dostavují se příznaky v podobě nevolnosti, zvracení, ztráty orientace, dechové obtíže, panické stavy apod.

Postiženého je třeba umístit do polohy vleže s mírně zdviženými spodními končetinami, přikládat chladivé obklady, podávat tekutiny a okamžitě přivolat, nebo postiženého dopravit k lékařské pomoci.

Celková alergická reakce může nastat i u lidí, kteří alergií netrpí, případně se u nich dříve nikdy alergická reakce na hmyzí bodnutí neobjevila. K příznakům patří otok obličeje, včetně jazyka, rtů a očních víček, a to i v případech, kdy je vbodnutí lokalizováno na jiném místě těla. Přidružuje se svědění, slzení očí, někdy také dýchací obtíže.

Nejvážnější hrozbu představuje pro lidi alergické na enzymatické složky hmyzího jedu anafylaktický šok, tedy šok způsobený silnou alergickou reakcí. Přitom je zajímavé, že nebyla vysledována zkřížená alergie na vosí a včelí bodnutí u jednoho pacienta. Znamená to, že pacient, který vykazuje například alergickou reakci při bodnutí vosou nebo sršněm, snáší včelí bodnutí prakticky bez problémů. Anafylaktický šok představuje nejvážnější stav, přímo ohrožující život postiženého a může se projevit i po jediném žihadle. Jeho průběh je závislý na míře alergie, obvykle se jedná o alergii I. typu, zprostředkovanou protilátkami imunoglobulinu E.

Příznaky anafylaktického šoku jsou podobné jako u celkové alergické reakce, přidružuje pocit nucení na stolici, celková slabost, bledost, a hrozí ztráta vědomí. První pomoc je přímo na místě silně omezená. Opět ukládáme postiženého do polohy vleže se zdvihnutými končetinami, v případě zástavy dechu okamžitě zahájíme resuscitační úkony. Následuje co nejrychlejší vyhledání lékařské pomoci.Pacienti, kteří mají již s alergickou reakcí po hmyzím bodnutí zkušenost, jsou zpravidla vybaveni injekcí epinefrinu (tzv. EpiPen), kterou je třeba aplikovat nejlépe do paže či stehna.

V následné léčbě se uplatňují zejména antihistaminika a glukokortikoidy. Ty sice neovlivní akutní fázi šoku, ale jsou významné pro léčbu přetrvávajících příznaků.

Prevence

Bodnutí hmyzem bývá obvykle náhodnou záležitostí, člověkem přímo nevyprovokovanou. V takových případech jde ale obvykle jen o jedno, případně o malé množství žihadel. Preventivní opatření v tomto ohledu spočívají zejména v opatrnosti při konzumaci jídel a nápojů v přírodě, aby nedošlo k zasažení ústní dutiny. V místech, kde lze předpokládat vyšší výskyt bodavého hmyzu je lepší se preventivně chránit dostatečnou vrstvou přiléhavého oblečení. Taková rada je ovšem v horkém letní počasí mnohdy těžko proveditelná. Zásadní význam má ale poučení dětí a také zdravý rozum například při objevení vosího hnízda. K nejvážnějším případům dochází často vinou člověka, který se pokouší zlikvidovat vosí hnízdo. Takové počínaní je značně nezodpovědné, pokud k němu přece jen dochází bez přítomnosti odborníka, tvoří základ ochrany speciální oblečení, které zamezí kontaktu s hmyzem. Děti by měly vědět, že bodavý hmyz nemají žádným způsobem dráždit, ani hrát si v místech s jeho zvýšeným výskytem, protože ve společenstvu hmyzu může snadno dojít k pocitu ohrožení a k následnému útoku na jeho předpokládaný zdroj.

Ostatní druhy hmyzu

Jakými jsou třeba mravenci, komáři, ovádi atp.obvykle nepředstavují tak výraznou hrozbu. V době dovolených je časté poštípání komárem, a to jak u vodních ploch, tak i uvnitř hotelů, domů a chat. Tento krev sající hmyz často získává svou potravu i během noci, navíc vzhledem ke svým rozměrům je poměrně složité se jeho útokům vyhnout. Postižené místo lze rozpoznat podle drobné červené skvrny a pocitu svědění. V rámci prevence se doporučuje aplikace nejrůznějších repetentů a přístrojů na odpuzování hmyzu, stejně tak existuje i řada přípravků, které tiší projevy štípnutí. Kromě nepříjemného svědění sebou obvykle komáří poštípání nepřináší žádné komplikace. To samozřejmě platí pro druhy vyskytující se na našem území, v případě dovolených v exotických zemích lze přijít do kontaktu i s těmi, které přenáší vážné choroby, například malárii atd. Nejen z tohoto důvodu je potřeba se o zdravotních rizicích v závislosti na cílové zemi dobře předem informovat a případně včas podstoupit potřebná očkování.

Zdroje:

Alergie na bodnutí hmyzem

Každé léto dostane mnoho lidí žihadlo od vosy nebo včely. Reakce je většinou jen místní (bolestivost, otok, zarudnutí a svědění) a trvá několik hodin. Pokud je ale pacient alergický na hmyzí jed, může dojít i k závažné celkové reakci až anafylaktickému šoku. Příznaky závažné reakce jsou svědění a kopřivka na větší ploše těla, otok v hrdle a zbytnění jazyka, dušnost, celková nevolnost, křeče v břiše, zvracení, průjem. Při nejzávažnějších reakcích dochází k rychlému poklesu tlaku, rozvoji šoku a ztrátě vědomí.

Jak lze bodnutí zabránit a co dělat při reakci?

Vosím hnízdům a jejich okolí je rozumné se vyhýbat, důležité také je, aby pacient nevypadal a nevoněl jako květina, protože hmyz si stále hledá potravu a s tou by si jej mohl splést. Dalším doporučením je venku raději nejíst a nepít a nechodit bosí.

Co dělat po bodnutí?

Včela nechává žihadlo i s jedovým váčkem v ráně. Nehtem nebo okrajem kreditní karty je opatrně vysuneme z místa vpichu. Nepoužíváme pinzetu, hrozí riziko vymáčknutí dalšího jedu do rány. Vosa ani ostatní hmyz žihadlo v ráně nenechávají.

Postiženou končetinu doporučujeme držet ve zvýšené poloze a místo umýt mýdlem (k prevenci sekundární infekce) a obložit ledem. Pomoci mohou krémy s kortikoidy a celkově antihistaminika ke zmírnění svědění. Pokud je reakce většího rozsahu nebo celková, je nutný okamžitý zásah lékaře.

Jestliže se celková reakce projevuje pouze jako mírná kopřivka, postačí antihistaminika celkově podaná a dále sledování pacienta po dobu minimálně jedné hodiny. Je-li přidružen angioedém, je nutné již i celkově podat kortikoidy, a pokud se stav nelepší, i adrenalin. V případě otoku hrtanu musí být okamžitě zavedena inhalace adrenalinu a dále injekčně podán adrenalin do svalu nebo podkožně.

Při bronchiální obstrukci (zúžení či ucpání průdušek) je bezodkladně nutné podat bronchodilatancia inhalačně, v těžkém případě přichází v úvahu inhalace adrenalinu. Při anafylaktickém šoku je lékem první volby adrenalin do svalu nebo podkožně a dále kyslík. Pacientovi je nutno zajistit žilní vstup a podat antihistaminika a kortikoidy parenterálně (celkově nitrožilně), při poklesu tlaku také rychle intravenózně doplňovat objem a podat infuzi dopaminu.

Zpětné hodnocení fatálních případů anafylaxe ukázalo nejčastější chyby v celkovém přístupu a v léčbě. Prvním omylem je špatná diagnóza. Anafylaktický šok bývá rozpoznán až pozdě, a proto je i léčba zahájena pozdě. Druhou nejčastější chybou je pozdní podání adrenalinu a bronchodilatancií. Třetí nejčastější chybou je předávkování adrenalinem.

Po prodělané těžké celkové reakci musí následovat alergologické vyšetření. Pokud toto vyšetření prokáže alergii na hmyzí jed, je vhodné provést alergenovou vakcinaci hmyzím jedem. Pacient také musí být vybaven pohotovostním balíčkem obsahujícím adrenalin v autoinjektoru (EpiPen), bronchodilatační lék k inhalaci, antihistaminikum a kortikoid. Nejlepší ochranou je ale upřímná a důsledná snaha reakci předejít.

(van)

Zdroj: F. Bonifazi a spol., Allergy, 60, 2005

ALERGICKÁ REAKCE článek 2

nejčastěji po bodnutí hmyzem (včela, vosa, sršáň), méně často potravinová či poléková reakce

- běžná reakce:

projevy - bodná ranka se zarudnutím, otokem v okolí, pálením

ošetření - chladit, event. při větším lokálním otoku Zyrtec či Claritin 1 tbl

- nebezpečné situace:

1. mnohočetné pobodání vosami, včelami

projevy - do 15 minut se objeví místní velký otok, předkolapsový-kolapsový stav (pocit na omdlení), nevolnost až zvracení, neklid, strach

první pomoc - poloha vleže, (nenechávat postiženého na slunci), zvednuté dolní končetiny, chladný obklad na postiženou oblast, Zyrtec či Claritin 1 tbl, tekutiny, dle stavu zvážit transport k lékaři

2. bodnutí žihadlem do jazyka nebo hltanu při spolknutí vosy, včely

projevy – rychle narůstající otok jazyka, hltanu, hrozí neprůchodnost dýchacích cest

první pomoc – poloha v sedě, studený obklad kolem krku, podat studené tekutiny pít či alespoň k vyplachování úst (v ideálním případě cucat kostky ledu), Zyrtec či Claritin 1 tbl, při bodnutí do jazyka lze prsty či držadlem lžíce opakovaně stisknout a chvíli podržet jazyk, možno aplikovat nosní kapky ve sprey do úst, transport k lékaři

3. celková alergická reakce

může postihnout kohokoli, i člověka bez alergie, bez předchozích těžkých alergicích reakcí po bodnutí

projevy - generalizovaný otok obličeje včetně víček, rtů,jazyka (pocit „dřevěného jazyk“), /i při bodnutí mimo obličej!/, svědění očí, slzení, začervenání spojivek, generalizovaná svědivá kopřivka, někdy ztížené dýchání (event. slyšitelné hvízdání při dýchání)

první pomoc – posadit, studený obklad na krk, Zyrtec 1 tbl, transport k lékaři

4. anafylaktický šok (šok způsobený alergickou reakcí)

projevy – jako v bodě 3 + slabost, zblednutí, kolapsový stav, nucení na stolici až průjem, strach, neklid, bezvědomí

první pomoc – laická je omezená – poloha vleže, zvednout dolní končetiny, při bezvědomí nepodávat nic ústy, při zástavě dýchání zahájit resuscitaci, přivolat neprodleně lékaře

první pomoc u člověka, který již prodělal závažnou alergickou reakci (na bodnutí hmyzem, na potraviny) – měl by mít neustále s sebou pohotovostní balíček obsahující EpiPen (injekce epinefrinu, vytvoříme kožní řasu zmáčknutím kůže a podkoží paže či stehna, kůži – pokud lze – dezinfikujeme, pod úhlem 45 st jehlu zasuneme a lék aplikujeme zmáčknutím pístu injekční stříkačky), Prednison 1 tbl, Zyrtec či Dithiaden 1 tbl

(EpiPen – zdravotní pojišťovna jej hradí lidem, kteří prodělali závažnější alergickou reakci, recept vydává jen lékař imuno-alergolog, ke kterému je pacient odeslán svým praktickým lékařem. EpiPen lze zakoupit na vlastní náklady, balení je jednorázové, cena je kolem 1000 Kč, exspirace cca 1 rok.)